Cesta domů půjde do kin 9. 9. 2021
Svůj nový film Cesta domů uvede režisér Tomáš Vorel do kin s koncem letošního léta 9. září. Snímek navazuje na Vorlovy filmy Cesta z města a Cesta do lesa, vytvoří z nich uzavřenou trilogii a završí osudy všech stěžejních postav.
Režisér představuje vůbec první záběry z filmu. Z nich je jasné, že se v hlavních rolích vrátí Bolek Polívka a Eva Holubová jako zemědělská rodina Papošů, Tomáš Hanák a Barbora Nimcová jako rodina přistěhovaná z města, Tomáš Vorel Jr. a Lucie Šteflová jako revírník Ludva a jeho žena. Objeví se i Milan Šteindler v roli vypečeného předsedy myslivců nebo Dominika Elischerová, kterou lidé znají ze sociálních sítí jako Mínu.
„Jsem rád, že premiéru stihneme letos do švestek. S uvedením filmu právě dozrávají švestky a pálí se slivovice. A slivovice hraje v našem příběhu také důležitou roli,“ říká režisér Tomáš Vorel, který se netají tím, že filmem chce vzdát hold životu na vsi, vesnickým tradicím a rodinnému sedlačení, soužití s přírodou a krajinou. „Města se chovají predátorsky a naší vesnici vykořisťují. A měšťáci jezdí do přírody vyhazovat své odpadky, fyzické i duševní. Živnosti a podnikání na venkově krachují, vesničané musí dojíždět za prací do měst, aby přežili. A města se dál a dál rozpínají do nekonečných skladů a nákupních center. Vypadá to, že jednoho dne se všechna města vzájemně propojí a vesnice zcela zaniknou,“ doplňuje Vorel.
Stejně jako předchozí dva filmy volné trilogie, i Cesta domů vznikala v téměř nedotčené oblasti okolí Rabštejna nad Střelou. Zároveň odtud pochází i samotný scénář k filmu. „Situace z filmu jsou odpozorované, scénář jsem dal dohromady z příběhů a historek, které jsem tady slyšel, nebo sám zažil. Při psaní mi pomáhali místní sedláci, lesníci a myslivci, takže je to kolektivní dílo,“ říká Vorel.
„Film Cesta z města, který jsem tady točil v roce 2000, byl z pohledu vesničanů povrchní. Byl jsem tehdy pražský hejsek a přírodě a vesnici příliš nerozuměl. Takže jsem zobrazoval myslivce, kterého hrál Šteindler, jako fousatého křiklouna. Ale teď vím, že žádný český sedlák nebo myslivec nenosí fousy. Všichni jsou vždy hladce oholeni,“ dodává režisér.
Samotné natáčení filmu trvalo celý jeden rok od léta do léta, aby tvůrci zachytili přírodu a život na vsi ve všech ročních obdobích. Důležitou roli má totiž vedle příběhu právě krajina ve svých různých podobách. Štáb proto čekal, až uzraje pšenice, až vykvete řepka, až napadne sníh. „Podařilo se nám natočit srnce v pšenici, jelena v říji, káně při lovu, kachny nad rybníkem,“ vzpomíná Vorel. „Ale ty kachny jsem točil asi půl roku, sám se svojí kamerou, to byl asi nejtěžší záběr filmu. Přiblížit se nepozorovaně k rybníku, v rákosí postavit kameru, zapnout ji, pak praštit do pokliček, aby se kachny lekly a vyletěly...“
„Musím říct, že nemám moc rád další a další pokračování filmů, a byl jsem proto na začátku Cesty domů trochu skeptický. Ale když jsem pak viděl u Vorla sestříhaný film, tak jsem byl opravdu zaskočen. Je to podle mého názoru nejlepší film z těch tří. Je asi nejvážnější, i když humor tu rozhodně nechybí. Vorel překvapil,“ říká Tomáš Hanák, jehož postava byla stěžejním hrdinou Cesty z města.
