CNG a LNG. Jezděte ekologicky a šetřete i svou peněženku

Pamatujete si ještě na aféru Dieselgate? Ani po letech se důvěra v dieselové motory plně neobnovila a zřejmě už se ani neobnoví. Není proto divu, že stále více motoristů obrací svůj zájem k ekologičtějším palivům. Jako o jedné z nejlepších alternativ ke klasickým spalovacím motorům se přitom mluví o CNG a LNG. Co si ale pod těmito třemi písmeny představit?

V obou případech jde o formu zemního plynu. Zemní plyn je stejně jako uhlí nebo ropa fosilním palivem. Jedná se o přírodní hořlavý plyn, jehož hlavní složkou je metan. Právě ten mu dává proti ostatním fosilním palivům výhodu v tom, že při spalování uvolňuje výrazně méně oxidu uhličitého. Aby bylo možné zemní plyn efektivně využít v dopravě, je třeba zmenšit jeho objem.

CNG

A zde se dostáváme k oněm třem písmenům. Jako CNG (anglicky Compressed Natural Gas) se označuje stlačený zemní plyn. Ten je stejně jako zemní plyn v plynném skupenství, ale uchovává se v tlakových nádobách s tlakem 200 barů. To znamená, že do nádrže se vám vejde proti nestlačenému zemnímu plynu 200krát více CNG.

Setkat se však můžete i s označením bioCNG. V tomto případě nepochází použitý metan z těžby, ale vzniká chemickým rozkladem biologických látek. Pro jeho výrobu je možné využít obnovitelné zdroje v podobě biomasy nebo odpadu. Takto vyrobený plyn lze skladovat a distribuovat s využitím stávající infrastruktury a po stlačení je totožný se CNG.

Hlavní předností využití CNG jako alternativního paliva jsou přitom mimořádně nízké hodnoty emisí oxidů dusíku, pevných prachových částic a karcinogenních uhlovodíků. Emise z dopravy se přitom na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. Ve velkých aglomeracích s vysokou hustotu dopravy jsou ještě násobně vyšší. S použitím CNG počítá i koncepce ministerstva dopravy na podporu ekologických paliv. Jeho stěžejní částí je zachování daňového zvýhodnění CNG a biometanu v dopravě až do konce roku 2025.

Z toho důvodu jsou například masivně nasazovány CNG autobusy v městské hromadné dopravě. Ve více než 60 českých městech jich dnes již jezdí na 1 ‍300 a jejich počet stále roste. Proti naftovým autobusům vypouštějí téměř o 100 % méně drobných prachových částí a o 30 % méně oxidu uhličitého. CNG se však používá i například v nákladní dopravě, u hasičských aut a často i v některých speciálních vozidel, jako jsou třeba vysokozdvižné vozíky ve skladech nebo rolby na zimních stadionech.

Výrazně však roste popularita CNG i u běžných motoristů. Světové automobilky nabízejí bezmála 200 různých modelů automobilů, které mají CNG pohon už rovnou z výroby. Na českém trhu je pro zájemce k dispozici 45 modelů osobních a užitkových vozů na CNG a jejich ceny jsou přitom srovnatelné s těmi na benzin nebo naftu, což je další plus pro CNG například v porovnání s elektromobily. Existuje však i celá řada firem, které přestaví váš vůz na CNG.

Pro motoristy přitom nabízí CNG celou řadu výhod

Auta na CNG jsou také tišší, což je výhodou například v městských aglomeracích. Doba tankování je srovnatelná s čerpáním pohonných hmot, což je další výhodou vůči elektromobilům, kde musíte v lepším případě čekat řádově desítky minut, v horším pak hodiny, než máte nabito. Po celé České republice je navíc v současnosti již více než 200 veřejných plnících stanic a na tom, že jejich počet neustále roste, se podílíme i my v innogy.

Kromě ekologie však nesmíme zapomenout ani na přínos pro vaši peněženku.
Uvádí se, že při ujetí stejné vzdálenosti ušetříte se CNG až 50 % nákladů proti naftě a benzinu. Automobily na CNG však mají i další zvýhodnění. Například v podobě 50% slevy na pořízení dálniční známky. Nákladní automobily a vozidla pro přepravu osob do 12 tun jsou také osvobozené od silniční daně.

Pro dálkovou dopravu je tu LNG

Vedle vozidel na CNG se můžeme setkávat na silnicích i s LNG. Jeho rozvoj je však výrazně pomalejší a uplatnění nalezne především v dálkové mezinárodní dopravě. Proti CNG má LNG (anglicky Liquefied Natural Gas) neboli zkapalnělý zemní plyn ještě třikrát menší objem, a tak se stejným objemem nádrží nabídne přibližně třikrát delší dojezd a nevyžaduje tak hustou infrastrukturu plnících stanic.

Jeho vyšší prosazení však stále brzdí některé jeho nevýhody. Tou hlavní je náročná výroba a vysoké nároky na skladování. Jedná se o čirou, namodralou a netoxickou kapalinu s minimální viskozitou, která vzniká ze zemního plynu při -162 °C. Musí být proto skladován při nízkých teplotách v tepelně izolovaných nádržích, což je technologicky náročné a ekonomicky méně výhodné než v případě CNG. Při delších odstávkách vozidla totiž dochází k samovolnému odparu plynu.