Jak vznikla Cesta domů Tomáše Vorla?

Svůj nový film Cesta domů uvede režisér Tomáš Vorel do kin s koncem letošního léta 9. září. Snímek volným způsobem navazuje na Vorlovy filmy Cesta z města a Cesta do lesa, vytvoří z nich uzavřenou trilogii a završí osudy všech stěžejních postav. V hlavních rolích se vrátí Bolek Polívka a Eva Holubová jako zemědělská rodina Papošů, Tomáš Hanák a Barbora Nimcová jako rodina přistěhovaná z města, Tomáš Vorel Jr. a Lucie Šteflová jako revírník Ludva a jeho žena. Objeví se i Milan Šteindler v roli vypečeného předsedy myslivců nebo Dominika Elischerová, známá ze sociálních sítí jako Mína.

Stejně jako předchozí dva filmy volné trilogie, i Cesta domů vznikala v téměř nedotčené oblasti okolí Rabštejna nad Střelou. Zároveň odtud pochází i samotný scénář k filmu. „Situace z filmu jsou odpozorované, scénář jsem dal dohromady z příběhů a historek, které jsem tady slyšel, nebo sám zažil. Při psaní mi pomáhali místní sedláci, lesníci a myslivci, takže je to kolektivní dílo,“ říká režisér Tomáš Vorel a prozrazuje několik situací, které by nejspíše nevymyslel, pokud by se opravdu nestaly.

„Revírník Ludva bydlí na hájence uprostřed lesa. Jeho vlastní zaměstnavatel hájenku z nepochopitelných důvodů prodá do soukromých rukou a Ludva přijde o střechu na hlavou. Tohle bych si sám nevymyslel, to se stalo skutečnému revírníkovi, se kterým jsem psal tenhle scénář," přibližuje Vorel. Jeden moment zakomponoval režisér do filmu až na poslední chvíli. „Chtěli jsme natáčet na stejném statku, jako předchozí „Cesty“. Ale majitel usedlosti se odstěhoval a prodal to všechno mladíkovi, který hodlá přestavit na render farmu. Do stodoly navést počítače a těžit tam bitcoiny, protože je tam levný proud. Takže jsme tuto situaci rovněž začlenili do našeho scénáře," prozrazuje Vorel a pokračuje dále: „Nebo dvě z hlavních postav slezou z posedu chvíli před tím, než přijde bouřka a udeří do něj blesk. Může se to zdát nepravděpodobné a přehnané, ale tuhle příhodu mi vyprávěl místní myslivec, já ji dal do scénáře přesně tak, jak mi líčil, jen jsem do ní obsadil naše postavy.“

Novým filmem chce Vorel vzdát hold životu na vsi, vesnickým tradicím a rodinnému sedlačení, soužití s přírodou a krajinou. Atmosféře filmu odpovídá i datum jeho uvedení do kin. „Jsem rád, že premiéru stihneme letos do švestek. S uvedením filmu právě dozrávají švestky a pálí se slivovice. A slivovice hraje v našem příběhu také důležitou roli,“ říká režisér Tomáš Vorel.

Samotné natáčení filmu trvalo celý jeden rok, aby tvůrci zachytili přírodu a život na vsi ve všech ročních obdobích. Štáb proto čekal, až uzraje pšenice, až vykvete řepka, až napadne sníh. „Podařilo se nám natočit srnce v pšenici, jelena v říji, káně při lovu, kachny nad rybníkem,“ vzpomíná Vorel. „Ale ty kachny jsem točil asi půl roku, sám se svojí kamerou, to byl asi nejtěžší záběr filmu. Přiblížit se nepozorovaně k rybníku, v rákosí postavit kameru, zapnout jí, pak praštit do pokliček, aby se kachny lekly a vyletěly...“